Holy Verses
Móṣè — Ofin, Iṣẹ́gun àti Bóyá Àwọn Bàtà Kọ́wé Ṣàfihàn Àwọn Ẹlẹ́dàá
Àwọn ènìyàn nínú Bíbélì486 words

Móṣè — Ofin, Iṣẹ́gun àti Bóyá Àwọn Bàtà Kọ́wé Ṣàfihàn Àwọn Ẹlẹ́dàá

So ṣe afiwe akọle Moses lori Wikipedia, Britannica, Jewish Virtual Library pẹlu ọpa ọrọ ti Iṣowo–Deuteronomy–iwe Apostolic; pẹlu imọran lati lo Bible Gateway lati gba itumọ ọrọ ati adehun Sinai.

Àwọn ojúewé ìtọ́kasí ń bẹ tí ó sábà máa pín apá ìtàn ìgbàlà gẹ́gẹ́ bí Bíbélì àti apá ìjíròrò ìtàn–ọ̀rọ̀. Àpẹẹrẹ Wikipedia — Mósè ṣe àtòkànwá pẹ̀lú àwọn ìmòye orísun Ìwé Mẹ́ta àti ipa Mósè nínú Judaism, Christianity, Islam; Britannica — Mósè ṣe àkótán tó kéré jùlọ, tẹnumọ́ àwòrán olórí–àárín òfin; Jewish Virtual Library — Mósè (Moshe) fi àkóónú náà hàn nínú ìṣe Jùù (Torah, Midrash, ipa nínú ayẹyẹ Páska). Pẹ̀lú àwọn olùkàwé Katoliki, New Advent (wa “Mósè”) àti Ìwé Ẹ̀kọ́ CCC (apá nípa Òfin) ràn wá lọ́wọ́ láti rí bí ìtàn Mósè ṣe ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú Kristi àti Ìmísí. Bible Gateway — Ìṣé 3 jẹ́ ibi ìbẹ̀rẹ̀ tó dára fún ìtàn (igbó àlàáfíà, Orúkọ “Èmi ni èmi ni”).

Núi hoang vu và cột sáng — gợi Si-nai và hướng dẫn trong sa mạc
Wikipedia sábà máa pé jùlọ ju Britannica lọ nínú apá “ìmọ̀ ìgbàlà àtijọ́”; méjèèjì ṣùgbọ́n yẹ kí a fi wọn ṣe àfihàn pẹ̀lú Ìṣé–Ìṣàkóso–Ìtàn àtijọ́ taara.

Trục Kinh Thánh

Àtẹ́jáde Bíbélì Láti inú àpò àtàárọ̀ lórí odò (Ìṣé 2) dé àwọn àpèjúwe ikẹhin nínú Ìtàn àtijọ́ (Ìtàn 34), Mósè ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú ìgbàlà láti Ẹ́gípít, ìpinnu Sí-nai, òfin àti ẹbọ, àti ìrìn àjò àkúnya. Ìwé Àwọn Àpósteli tọ́ka sí Mósè gẹ́gẹ́ bí ẹlẹ́ri òfin (2 Kọ́rínthí 3), nínú àkójọpọ̀ àwọn akíkanjú ìgbàlà (Hébrú 11:23–29), àti nínú Ìkànsí (àpẹẹrẹ orin Mósè). Nígbà tí a bá kọ́ ẹ̀kọ́ nípa “Mósè”, Bible Gateway jẹ́ ohun tó wúlò láti ṣí èdè méjì àti láti samisi àwọn ẹ̀ka òfin (Ìṣé 19–24) pẹ̀lú àwọn ẹ̀ka ìtàn (Ìṣé 14–15).

Olúwa sọ pé: “Èmi ni Ẹlẹ́dàá.”

— Ìṣé 3:14 (ìtàn pàtàkì, tọ́ka sí àwọn ìtúpalẹ̀)

Ó ti fi ẹ̀sìn rẹ́ sí Ọlọ́run nígbà tí a fi í síta ní ẹnu-ọ̀nà ilé ọba.

— Hébrú 11:23 (tọ́ka sí — àkóónú akíkanjú ìgbàlà)
Hai bảng đá trên núi trong sương — giao ước và Mười Điều Răn biểu tượng
Àfihàn “àpótí” jẹ́ olokiki nínú iṣẹ́ ọnà; àpótí Ìṣé 20 àti Ìtàn 5 jẹ́ àfihàn lórí Bible Gateway láti fi ìtàn mẹ́wàá méjèèjì hàn.

Phân tích cách trình bày

Àtúpalẹ̀ bí a ṣe ń ṣàfihàn Britannica sábà máa kó Islam jọ pẹ̀lú apá kan (Musa) nínú àkójọpọ̀; Wikipedia yà apá “Ìwò Islam” sílẹ̀. JVL tẹnumọ́ ipa Mósè nínú ayẹyẹ àti òfin halakhic. Àwọn Kristẹni nílò láti rántí: Ìwé Tuntun kò fagilé ipa ẹlẹ́ri òfin, ṣùgbọ́n ó ti fi hàn nínú ìmọ̀lẹ̀ Kristi (wo àwọn àpilẹ̀kọ nínú Ìwé Ẹ̀kọ́ nípa ìbáṣepọ̀ Àtijọ́–Tuntun). Àmúyẹ àpilẹ̀kọ: yan apá kan nínú Wikipedia tó ní àkíyèsí onímọ̀, lẹ́yìn náà yan apá Bíbélì tó bá a mu lórí Bible Gateway kí o sì kọ́ bí ìtàn wo ni nínú ìkànsí ìtúpalẹ̀ kì í ṣe ìtúpalẹ̀ gangan.

Ọ̀nà ọ̀sẹ̀ kan

Ìṣé 1–4; Ìṣé 14–20; Ìtàn 6 (Shema); Hébrú 11; Mátí 17:1–8 (Ìyípadà). Ọjọ́ kọọkan 15 ìṣẹ́jú yan Britannica tàbí Wikipedia lẹ́yìn.

Tóm tắt

  • Àkótán Wikipedia: alaye àti àkíyèsí; Britannica: àkópọ̀ kékè, ọ̀pọ̀ ẹ̀sìn.
  • JVL: Torah àti ìgbé ayé Jùù; New Advent / CCC: àkópọ̀ Katoliki.
  • Bíbélì: Ìṣé, Léví, Dàńsá, Ìtàn; Ìwé Tuntun: Mátí 17, Jòhán 1:17, 2 Kọ́rínthí 3, Hébrú 11.
  • Bible Gateway: fi ìtúpalẹ̀ hàn àti samisi òfin vs. ìtàn.

Awon aba alatilẹyin

Awon ọja to ba akori yi mu

Diẹ ninu awọn aba ti a yan daradara fun kika, adura, ati ẹkọ gẹgẹ bi koko-ọrọ ti o n wo bayii.

Diẹ ninu awọn ọna asopọ ni isalẹ jẹ affiliate links. Ti o ba ra nipasẹ wọn, Holy Verses le gba komisọn kekere lai fi owo kun un fun ọ.

Ẹ̀ka ìbéèrè & ìdáhùn

Moses ni yoo kọja awọn ẹlẹwọ̀ nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ?
Awọn aláìṣẹ rẹn (kí wọ́n tẹmẹ̀ Wikipedia/Britannica) nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ; awọn ẹlẹwọ̀ ẹjọ nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ. Kí wọ́n tẹmẹ̀ ẹlẹwọ̀ ẹjọ.
New Testament nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ?
Awo Ẹjọ: Jesus nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ; kí wọ́n nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ — kí wọ́n tẹmẹ̀ CCC nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ.
Kí wọ́n tẹmẹ̀ ẹlẹwọ̀ ẹjọ ní Bible Gateway?
Kí wọ́n tẹmẹ̀ ẹlẹwọ̀ ẹjọ nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ (NABRE, NRSV) nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ nípa ẹlẹwọ̀ ẹjọ.