Holy Verses
Ọba Obinrin Ê-sẹ-tẹ — Iwe Ê-sẹ-tẹ, Atokọ ati Bẹ́ẹ̀kọ́
Àwọn ènìyàn nínú Bíbélì399 words

Ọba Obinrin Ê-sẹ-tẹ — Iwe Ê-sẹ-tẹ, Atokọ ati Bẹ́ẹ̀kọ́

So sánh Wikipedia, Britannica (Esther), JVL; lưu ý hai văn bản Hy Lạp và Hebrew; vai trò phụ nữ và chính trị trong Cựu Ước; không có danh Thiên Chúa trong bản Hebrew.

Ìwé Êsítẹ sọ ìtàn ìgbàlà fún àwọn ènìyàn Júù láti inú ìparun nínú ìjọba Pẹrsia. Wikipedia — Êsítẹ kó gbogbo ìtàn jọ, Ìkànsí Gẹẹsi (apá àfikún), àti ìjíròrò ìtàn; Britannica — Êsítẹ ṣàkóso àwòrán àti ayẹyẹ Purim; Jewish Virtual Library — Êsítẹ fi í sí Purim àti Midrash. Àwọn àkòrí ẹ̀kọ́ pàtàkì: ìtàn Hebrew kò darukọ Ọlọrun taara — Britannica àti Wikipedia méjèèjì darukọ; Ìkànsí fi àdúrà kedere síi. Ìpín: Bible Gateway — Êsítẹ 4 (Mọ́kàhái àti Êsítẹ), Êsítẹ 7–8.

Ìtàn Pẹrsia; ìtàn náà jẹ́ ìtàn ìṣèlú–ìsìn, kì í ṣe ìròyìn àwárí
Ìkànsí ń ràn wá lọ́wọ́ láti mọ ìtàn Pẹrsia; ìtàn náà jẹ́ ìtàn ìṣèlú–ìsìn, kì í ṣe ìròyìn àwárí.

Cốt truyện và ý nghĩa

Ìtàn àti ìtumọ̀ Êsítẹ, ènìyàn Júù, di ọba; A-mán ń gbero láti pa àwọn ènìyàn; ó ṣe àkíyèsí láti bá ọba pàdé; ó gbà àwọn ènìyàn là. Ẹ̀kọ́ Ọlọ́run: ìtàn ìṣàkóso (Ọlọrun kò ní orúkọ nínú Hebrew) ni ọ̀pọ̀ àwọn onímọ̀ ẹ̀kọ́ fi hàn gẹ́gẹ́ bí àfojúsùn ìtàn. Wikipedia apá Àfikún sí Êsítẹ ṣàlàyé ìtàn tó pé jùlọ nínú àwọn ìwé mímọ́ Kristẹni.

Ta ni mọ? Ó ṣeé ṣe kó jẹ́ pé ó ti di ọba nítorí àkókò yìí.

— Êsítẹ 4:14b (ìtàn pàtàkì, tọ́ka)
Ìpín Êsítẹ 5:1–2 pẹ̀lú òfin láti bá ọba pàdé
Ìpín Êsítẹ 5:1–2 pẹ̀lú òfin láti bá ọba pàdé — Wikipedia máa ń ṣàlàyé ìyà tí a bá fi ẹ̀sùn kàn.

Phân tích nguồn

Ìtàn àkọsílẹ̀ Britannica jẹ́ kékèké fún àwọn olùkà àgbà; Wikipedia ní ìtàn pẹ̀lú canon àti Septuagint; JVL fún Purim. Ìdánwò: ìpín Êsítẹ 4, nígbà náà kọ́ ẹ̀sẹ̀ méjì: (1) ìtàn Mọ́kàhái, (2) ìtàn Êsítẹ — yàtọ̀ sí ìpín àkóónú Britannica.

Đọt Êsítẹ trong đức tin Công giáo hôm nay

Ìwé náà ń tẹnumọ́ ìgboyà, ọgbọ́n obìnrin, àti ojúṣe àjọṣepọ̀ níwájú ìmúṣẹ ìparun — kókó tó ṣe pàtàkì. Àwọn Kristẹni kò rí i gẹ́gẹ́ bí ìtàn àkọsílẹ̀ pẹ̀lú ìtàn Pẹrsia atijọ́ ṣùgbọ́n gẹ́gẹ́ bí ẹ̀rí nípa ìṣàkóso àti nípa ohùn àwọn aláìlera nígbà tí wọ́n ń bẹbẹ. Nígbà tí a bá fi Wikipedia sí ìwé mímọ́, rántí: Britannica ń dáhùn “kí ni ṣẹlẹ̀ gẹ́gẹ́ bí orísun wo”, ṣùgbọ́n Bíbélì ń pe wa láti dá sí ìdájọ́ nínú àdúrà àti ìṣe.

Lộ trình

Ọna Êsítẹ 2–5; 7–9; ìpín àkọsílẹ̀ Êsítẹ lórí Britannica; (àṣàyàn) fi ìpín Ìkànsí lórí Bible Gateway bí ìtúmọ̀ rẹ bá wà.

Tóm tắt

  • Êsítẹ: ìgboyà ìṣèlú àti ìgbàlà fún àwọn ènìyàn.
  • Ìtàn Hebrew kò darukọ Ọlọrun — àfojúsùn ìtàn ìjíròrò.
  • Ìkànsí Gẹẹsi: àfikún àdúrà — yàtọ̀ sí ìtàn kékèké.
  • Wikipedia: canon; Britannica: àkótán; JVL: Purim.

Awon aba alatilẹyin

Awon ọja to ba akori yi mu

Diẹ ninu awọn aba ti a yan daradara fun kika, adura, ati ẹkọ gẹgẹ bi koko-ọrọ ti o n wo bayii.

Diẹ ninu awọn ọna asopọ ni isalẹ jẹ affiliate links. Ti o ba ra nipasẹ wọn, Holy Verses le gba komisọn kekere lai fi owo kun un fun ọ.

Ẹ̀ka ìbéèrè & ìdáhùn

Ní bẹrẹ àwọn ẹlẹjìya nígbà tí ẹjọ̀ tó wà ní ẹjọ́?
Iwé ìgbésè ati iṣẹ̀ ẹlẹjì: Wikipedia ati Britannica nípa; ẹjọ̀ nípa Ẹlẹjì Kátòlik/Íbù.
Purim ni wo?
Iwé ẹjọ̀ nípa ẹjọ̀ tó wà ní Estera – JVL ati Wikipedia nípa ẹjọ̀.
Àwọn ẹjọ̀ mi ní ẹjọ̀ tó wà?
Kíyìn nípa ẹjọ̀ – Bible Gateway ní ẹjọ̀ NABRE/DR nípa; gbe ẹjọ̀ tó wà ní ẹjọ̀.