Holy Verses
Ábúrò Ábáhám — Baba Igbàgbọ́: Àfíkun Orísun Ẹ̀kọ́ àti Bíbélì
Àwọn ènìyàn nínú Bíbélì625 words

Ábúrò Ábáhám — Baba Igbàgbọ́: Àfíkun Orísun Ẹ̀kọ́ àti Bíbélì

Ìfiwéra àyọkà ìwé ti Wikipedia, Britannica, Catholic Encyclopedia (New Advent), Jewish Virtual Library (JVL), àti Bible Gateway ṣe àfihàn ẹni Abraham; lẹ́yìn náà, àkọsílẹ̀ ìtàn Genesis–Romans pẹ̀lú àwọn ọ̀rọ̀ ìpilẹ̀ṣẹ̀ àti àwọn àbá ìkàwé síwájú.

Ọ̀nà àkọsílẹ̀: Àyọkà yìí kò rọ́pò àṣìṣe ìwádìí àmọ́ ó kójọpọ̀ àti fiwéra bí àwọn ẹnu-ọ̀nà àlàyé pàtàkì ṣe ṣe àgbékalẹ̀ àwọn òǹkàwé: (1) Wikipedia (Gẹ̀ẹ́sì) — Abraham tí ó máa ń ṣàkópọ̀ àwọn orísun díẹ̀, tí ó sì ń ṣàkíyèsí àwọn àríyànjiyàn nípa àwọn ìṣẹ̀ǹbáyé àti àwọn ọ̀rọ̀ ìwé; (2) Encyclopedia Britannica — Abraham ń kọ̀wé lọ́nà ṣókí ní ọ̀nà àkọsílẹ̀ ẹ̀kọ́, tí ń tẹnu mọ́ ipa rẹ̀ nínú ìsìn Júù, ẹ̀sìn Kristi àti Islam; (3) Catholic Encyclopedia (New Advent) (ṣàyẹ̀wò "Abraham") ń fi hàn nínú ìlànà ẹ̀kọ́ Kátólíìkì àti àṣà ìsìn; (4) Jewish Virtual Library — Abraham (Avram) ń gbé ẹni náà kalẹ̀ nínú àyíká àṣà Júù; (5) Bible Gateway — Genesis 12 wúlò fún kíka ọ̀rọ̀ ìpilẹ̀ṣẹ̀ lẹ́gbẹ̀ẹ́ pẹ̀lú àwọn ìtumọ̀ oríṣiríṣi. Àwọn ìyàtọ̀ tí ó wúlò fún àwọn akẹ́kọ̀ọ́: Wikipedia àti Britannica sábà ń ya àwọn "ọ̀rọ̀ Bíbélì" kúrò lọ́tọ̀ nínú "ìtàn-àyíká-àwọn-ìṣẹ̀ǹbáyé"; New Advent àti àwọn ìwé ìjọ ń tẹnu mọ́ ìgbàgbọ́ Abraham gẹ́gẹ́ bí àwòkọ́ṣe (Róòmù 4); JVL ń tẹnu mọ́ brit (májẹ̀mú) àti àwọn ìyípadà orúkọ láti Abram/Abraham, Sarai/Sarah.

Àkàwé: aṣálẹ̀, iná ibùdó ní òru, ìrìn àjò májẹ̀mú — tí ń rán wa létí Abraham
Àwọn orísun ẹ̀kọ́ àti ẹ̀sìn oríṣiríṣi ń yàtọ̀ nínú ìfojúsùn (ìtàn, ọ̀rọ̀, ìgbàgbọ́), ṣùgbọ́n gbogbo wọn bẹ̀rẹ̀ láti inú ìtàn kọńkọ́ kan náà ti Genesis 12–25.

Ìtàn Bíbélì (Ìlànà Àkọ́kọ́)

Abraham fara hàn nígbà tí Ọlọ́run pè é kí ó fi ilẹ̀ rẹ̀ sílẹ̀ (Gen 12:1–3) pẹ̀lú ìlérí ilẹ̀, ọmọ, àti ìbùkún fún gbogbo orílẹ̀-èdè. Àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ pàtàkì: májẹ̀mú náà (Gen 15, 17), ìtàn Hagar àti Ismael (Gen 16–21), ẹbọ Isaki tí a lóye lọ́nà púpọ̀ nínú àṣà Júù àti Kristi (Gen 22), rírà ihò Machpelah (Gen 23), wíwá aya fún Isaki (Gen 24), àti àwọn ọmọlẹ́yìn rẹ̀ (Gen 25). Májẹ̀mú Tuntun tọ́ka sí Abraham nínú àwọn ìran (Mt 1, Lk 3), nínú àwọn àkàwé (Lk 16), àti pàápàá nínú àwọn ọ̀rọ̀ nípa ìgbàgbọ́ àti májẹ̀mú (Róm 4; Gal 3; Héb 11). Nígbà tí a ń kà á lórí Bible Gateway, ó ṣe ìrànlọ́wọ́ láti fi àwọn ìtumọ̀ méjì wéra (bíi NABRE àti ẹyà Vietnamese) káti lè yẹ̀wó bí a ṣe ń sọ "by"/"through" nínú àwọn ọ̀rọ̀ ìgbàgbọ́.

Ìgbàgbọ́ ni a kà sí òdodo.

— Róòmù 4:5b (itọ́ka — tí ń ṣàlàyé àríyànjiyàn Pọ́ọ̀lù nípa Abraham)

Èmi yóò bùkùn fún ọ … àti gbogbo àwọn ènìyàn lórí ilẹ̀ ayé yóò gba ìbùkún nípa rẹ.

— Jẹ́nẹ́sísì 12:2–3 (èrò pàtàkì, itọ́ka)
Ọ̀run alẹ́ tí ó kún fún ìràwọ̀ àti àgọ́ — ìlérí àwọn ọmọlẹ́yìn bí ìràwọ̀
Gen 15: ipa àpẹrẹ ti "àwọn ìràwọ̀ ọ̀run" ń mú ìlérí àwọn ọmọlẹ́yìn wá — kà á pẹ̀lú àwọn àlàyé lórí Britannica tàbí Wikipedia káti rí bí wọ́n ṣe ń túmọ̀ abala ìwé náà.

Bí a Ṣe Lè Kà Á Lọ́nà Tí Ó Yẹ Káàkiri Àwọn Orísun

Britannica sábà ń rán àwọn òǹkàwé létí pé Bíbélì kìí ṣe ìtàn àsọ̀ọ̀lẹ̀ ìgbàlódé; Wikipedia ń tọ́ka àwọn àbá ìwé (J, E, P…) nígbà tí a bá ń sọ̀rọ̀ Pentateuch. New Advent àti àwọn ìwé ẹ̀kọ́ Kátólíìkì ń tẹnu mọ́ ìtumọ̀ ẹ̀kọ́ ti àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ náà. JVL ṣe ìrànlọ́wọ́ láti rí àwọn kíkà Júù ti aṣà. Onkọ̀wé dámọ̀ràn: má ṣe dapọ gbólóhùn kan láti inú encyclopedia pẹ̀lú ẹsẹ Bíbélì kan láìṣàyẹ̀wò ọ̀rọ̀ àyíká — èyí ni ọ̀nà tí ó yẹ tí àwọn ilé-iṣẹ́ ìkẹ́kọ̀ọ́ Bíbélì (bíi àwọn ìtọ́sọ́nà ìkẹ́kọ̀ọ́ lórí Bible Gateway) máa ń sọ.

Àbá Ìkẹ́kọ̀ọ́

Ọ̀sẹ̀ kan: Ọjọ́ 1–3 kà Gen 12–15 lórí Bible Gateway; Ọjọ́ 4 kà àbá Abraham lórí Britannica (apá "ìtàn Bíbélì"); Ọjọ́ 5 kà Róòmù 4 àti Galatians 3; Ọjọ́ 6 fi àbá kan láti inú ìwé àlàyé Júù (JVL) wéra pẹ̀lú Ìwé Ìpè Àpọ́stélíì Kátólíìkì / ìwàásù lórí ìgbàgbọ́ Abraham.

Àkópọ̀

  • Wikipedia: àwọn ìrírí oríṣiríṣi, àwọn àkọsílẹ̀ ẹsẹ̀ púpọ̀; Britannica: ìpìlẹ̀ ẹ̀kọ́ ṣókí.
  • New Advent / Catechism: ìfojúsùn lórí ìgbàgbọ́ àti àwòkọ́ṣe Kristi (gẹ́gẹ́ bí àṣà).
  • JVL: àyíká Júù; Bible Gateway: ìfiwéra ọ̀rọ̀ àti ìtumọ̀.
  • Bíbélì: Gen 12–25; Májẹ̀mú Tuntun: Róm 4, Gal 3, Héb 11.

Awon aba alatilẹyin

Awon ọja to ba akori yi mu

Diẹ ninu awọn aba ti a yan daradara fun kika, adura, ati ẹkọ gẹgẹ bi koko-ọrọ ti o n wo bayii.

Diẹ ninu awọn ọna asopọ ni isalẹ jẹ affiliate links. Ti o ba ra nipasẹ wọn, Holy Verses le gba komisọn kekere lai fi owo kun un fun ọ.

Ẹ̀ka ìbéèrè & ìdáhùn

Nigba ko si awọn itanna lori awọn sitilẹ?
O le je awọn itanna lori awọn itanna: awọn itanna lori enkiklopedia ti yoo rere ati awọn itanna akademi; awọn itanna lori Biblia ti yoo rere ati awọn itanna lori awọn itanna; awọn itanna lori awọn itanna ti yoo rere ati awọn itanna lori awọn itanna.
Abraham ni awọn itanna lori awọn itanna?
Ibeere yii ni awọn itanna lori awọn itanna; Britannica ati Wikipedia ni awọn itanna lori awọn itanna. Awọn itanna lori awọn itanna ati awọn itanna lori awọn itanna ni awọn itanna lori awọn itanna lori awọn itanna.
Ko si awọn itanna lori awọn itanna?
Awọn itanna lori 12-25, baadaa Romeni 4 ati Galati 3; kama o ni awọn itanna lori awọn itanna, on do awọn itanna lori awọn itanna lori awọn itanna.