Holy Verses
Ṣe Iwe Mímọ́ àti Ṣíṣe Ẹ̀kọ́ ní Ija Pátápátá?
Ìbéèrè àti ìdáhùn Bíbélì444 words

Ṣe Iwe Mímọ́ àti Ṣíṣe Ẹ̀kọ́ ní Ija Pátápátá?

Igbàgbọ Katoliki ko da lori “ẹri imọ-jinlẹ ti Bibeli” ti a ṣe, ko si tun wo imọ-jinlẹ adayeba gẹgẹ bi ọta: mejeeji bọwọ fun otitọ ni ibamu pẹlu ọna tiwọn.

Ibèèrè “Báyìí ni Bíbélì sọ pé ọ̀run ni a dá sílẹ̀ nínú ọjọ́ méje, ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì sọ pé kò rí bẹ́ẹ̀ — nítorí náà, ìgbàgbọ́ jẹ́ aṣiṣe?” sábà máa bẹ̀rẹ̀ láti ìṣòro ẹ̀ka: kó ìwé àdúrà, ìtàn àtijọ́, tàbí àpẹẹrẹ ìjọsìn sínú àkópọ̀ pẹ̀lú ìròyìn àyẹ̀wò àtẹ́yìnwá. Iwé Ẹ̀kọ́ Ìsìn kọ́ wa pé Ọlọ́run dá ayé, àti pé ènìyàn lè ṣàwárí ayé pẹ̀lú ọgbọ́n (wo CCC §283-284, §159 nípa ìgbàgbọ́ àti ọgbọ́n pẹ̀lú ìtọ́ka sí òtítọ́). Èyí kò túmọ̀ sí pé gbogbo àfihàn ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì jẹ́ òtítọ́ àkókò — ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì máa tún ara rẹ̀ ṣe — ṣùgbọ́n kò tún túmọ̀ sí pé a fi ẹ̀dá tàbí ìmọ̀ ọ̀run sílẹ̀ nítorí ìmúlò àtẹ̀jáde tó kìlọ̀.

Àwọn “ìwé” méjì ti Ọlọ́run: dá ayé àti ìfihàn

Ìṣe àṣà Katoliki sọ nípa ìwé dá ayé (ayé) àti ìwé ìfihàn (Bíbélì): olùkọ́ kan náà kò ní ìkànsí; ìjà máa ń bọ láti ìmọ̀ aṣiṣe kan nínú méjèèjì. Nígbà tí a bá ń sọ̀rọ̀ nípa ìdá, ó yẹ kí a béèrè pé olùkọ́ ènìyàn fẹ́ dájú kí ni nípa Ọlọ́run àti ènìyàn (kan ṣoṣo, rere, ìtòsọ́nà, ìsinmi mímọ́…), kì í ṣe pé a fi àtẹ̀jáde náà ṣe ìwé àkọsílẹ̀ ilẹ̀-èdá.

Bầu trời sao và sách mở — tạo dựng và mặc khải
Chân lý trong đức tin và trong nghiên cứu tự nhiên không đối lập khi mỗi bên giữ phương pháp đúng.

Yago fún ìmúlò àfihàn aṣiṣe àti ìdáhùn aṣiṣe

Má ṣe lo Bíbélì gẹ́gẹ́ bí ìwé ẹ̀kọ́ fisiksi; bẹ́ẹ̀ ni, má ṣe lo ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì gẹ́gẹ́ bí ìmọ̀ ẹ̀sìn tí kò ní ohùn nípa Ọlọ́run. Àpilẹ̀kọ yìí kò dájú pé ó dájú ìjíròrò amọ̀ràn; ó tọ́ka sí ìgbàgbọ́: o lè jẹ́ Kristẹni àti bọwọ́ fún ìwádìí tó tọ́, ní ìkànsí níwájú mátí àti àlàyé. Kó àfikún ìtumọ̀ gidi àti ìtumọ̀ ẹ̀mí láti yago fún àtẹ̀jáde tó kìlọ̀.

Orísun àṣẹ́yẹ gẹ́gẹ́ bí ìtàn àròsọ

Àpilẹ̀kọ yìí kò rọ́pò ìkànsí olùkó tàbí Iwé Ẹ̀kọ́ Ìsìn pẹ̀lú. Nígbà tí a bá ń ṣàyẹ̀wò, jọwọ wá Tóm tắc Iwé Ẹ̀kọ́ Ìsìn àti ìwé Vatican II — pàápàá Dei Verbum pẹ̀lú àwọn ibèèrè nípa Bíbélì. Ojú opo wẹẹbu tó ń sọ pé “ìmọ̀ ẹ̀sìn Katoliki” láì tọ́ka sí orísun tó dájú kò tó láti jẹ́ àṣẹ́yẹ fún ìgbàgbọ́ tàbí ìwà.

Àwa kò ní fi àfihàn aṣiṣe tàbí ọrọ̀ “mímọ́ sọ” tó kò ní ìmúlò; gbogbo àfihàn nibi ni tọ́ka sí àwọn ìwé tó ti kede. Bí ó bá yàtọ̀ sí SGL tó wà lónìí, a máa fi àkópọ̀ SGL síwájú.

Ní kẹ́yìn

  • Ìgbàgbọ́ àti ọgbọ́n pẹ̀lú ń tọ́ka sí òtítọ́ (CCC §159).
  • Dá ayé àti ìfihàn ní olùkọ́ kan náà; ìjà máa ń bọ láti ìmọ̀ aṣiṣe ẹ̀ka.
  • Yago fún ìmúlò àfihàn ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì aṣiṣe láti Bíbélì àti ìmọ̀ ẹ̀sìn láti àfihàn ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì.

Awon aba alatilẹyin

Awon ọja to ba akori yi mu

Diẹ ninu awọn aba ti a yan daradara fun kika, adura, ati ẹkọ gẹgẹ bi koko-ọrọ ti o n wo bayii.

Diẹ ninu awọn ọna asopọ ni isalẹ jẹ affiliate links. Ti o ba ra nipasẹ wọn, Holy Verses le gba komisọn kekere lai fi owo kun un fun ọ.

Ẹ̀ka ìbéèrè & ìdáhùn

Ṣé ìtẹ̀síwájú (evolution) jẹ́ ohun tí a gba?
Ẹ̀kọ́ ìgbàgbọ́ kọ̀ ní kọ ìwé biology; ọ̀pọ̀lọpọ̀ Kristẹni Katoliki gba àwọn àwòrán sáyẹ́ǹsì nípa ìtẹ̀síwájú bí ẹni pé wọ́n gbà pé Ọlọ́run ni orísun àti ète rẹ̀; àwọn kúlẹ̀ ìjiyan kọ̀ ní ṣe ọ̀rọ̀ ìwé yìí.
Ṣé bí ayé ṣe ní ọdún bílíọ̀nù mẹ́tàlá (13 billion years) lodi sí ìgbàgbọ́?
Kò lodi sí ẹ̀kọ́ ìgbàgbọ́ tó jẹ́ ìpìlẹ̀; ó yẹ kí a ka ìṣẹ̀dá gẹ́gẹ́ bí oríṣi ìtàn, a kò gbọ́dọ̀ fipá sọ ọjọ́ méje jẹ́ ìwọ̀n ìṣírò sáyẹ́ǹsì ti òde òní tí ọ̀rọ̀ náà kò tọ́ka sí bẹ́ẹ̀.
Ṣé sáyẹ́ǹsì ti fìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé Ọlọ́run kò sí?
Sáyẹ́ǹsì àdáyébá kò lè wọn Ọlọ́run tàbí pé ó sọ pé kò sí ní ìtumọ̀ oníṣòye (philosophical meaning); ìpinnu oníṣòye kì í ṣe àbájáde ìdánwò sáyẹ́ǹsì.
Ta ni mo yẹ kí n gbẹ́kẹ̀le, ọ̀gbẹ́nì (pastor/priest) mi àbí YouTube?
Fún àkọ́kọ́ nínú ìgbàgbọ́, tẹ̀lé ẹ̀kọ́ Ìjọ àti àwọn olùṣọ́ àgùntàn; àwọn ohun tí ó wà lórí ayélujára ní láti jẹ́ pé a ṣàyẹ̀wò orísun rẹ̀.